1,2,3,6,9,10-Hexabromoziklododekano
1,2,5,6,9,10-hexabromoziklododekanoa konposatu organikoa da C12H18Br6 formula duena, alkano ziklikoen taldekoa eta organobromatuen familiakoa. 16 estereoisomero ditu. Olioa edo solidoa da estereoisomeroaren arabera[1].
| 1,2,3,6,9,10-Hexabromoziklododekano | |
|---|---|
| Formula kimikoa | C12H18Br6 |
| SMILES kanonikoa | 2D eredua |
| MolView | 3D eredua |
| Mota | substance of very high concern (en) |
| Masa molekularra | 641,645 Da |
| Arriskuak | |
| NFPA 704 | |
| Identifikatzaileak | |
| InChlKey | DEIGXXQKDWULML-UHFFFAOYSA-N |
| CAS zenbakia | 3194-55-6 |
| ChemSpider | 17499 |
| PubChem | 18529 |
| Gmelin | 134063 |
| ChEMBL | CHEMBL375298 |
| ZVG | 24410 |
| EC zenbakia | 221-695-9 |
| ECHA | 100.019.724 |
| UNII | 66OON1WWOS |
1,2,5,6,9,10-hexabromoziklododekanoa poluitzaile organiko iraunkorra da. Stockholmeko Hitzarmenak fabrikatzea eta erabiltzea debekatzen zuen 2013an[2].
Sintesia
[aldatu | aldatu iturburu kodea]1,2,5,6,9,10-hexabromoziklododekanoa trans,trans,zis-1,5,9-ziklododekatrienoa bromoz tratatuz sintetizatzen da. Estereoisomeroen nahaste bat lortzen da. Produktu komertziala isomero solidoen nahastea izaten da[3].
Erabilera
[aldatu | aldatu iturburu kodea]Eraikuntzan isolatzaile termiko moduan baliatzen diren poliestirenozko aparretan sua atzeratzeko agente moduan baliatu da nagusiki[4].
Toxikotasuna
[aldatu | aldatu iturburu kodea]Oso iraunkorra da ingurunean eta biometatzeko joera handia du. Uretako bizidunentzat oso toxikoa da. Disruptore endokrinotzat jotzen da[2].
Erreferentziak
[aldatu | aldatu iturburu kodea]- ↑ (Ingelesez) PubChem. «1,2,5,6,9,10-Hexabromocyclododecane» pubchem.ncbi.nlm.nih.gov (kontsulta data: 2024-10-13).
- ↑ a b Stockholm Convention on Persistent Organic Pollutants. .
- ↑ Ullmann's Encyclopedia of Industrial Chemistry. 6th ed.. Wiley-VCH Verlag GmbH & Co..
- ↑ «1,2,5,6,9,10-Hexabromocyclododecane - Hazardous Agents | Haz-Map» haz-map.com (kontsulta data: 2024-10-13).