Akonitina
Itxura
Akonitina | |
---|---|
Formula kimikoa | C34H47NO11 |
SMILES kanonikoa | 2D eredua |
SMILES isomerikoa | CCN1C[C@@]2([C@@H](C[C@@H]([C@@]34[C@@H]2[C@H]([C@@H](C31)[C@@]5([C@@H]6[C@H]4C[C@@]([C@@H]6OC(=O)C7=CC=CC=C7)([C@H]([C@@H]5O)OC)O)OC(=O)C)OC)OC)O)COC |
MolView | 3D eredua |
Konposizioa | Nitrogeno eta karbono |
Mota | aconitane alkaloid (en) |
Ezaugarriak | |
Fusio-puntua | 202,5 ℃ |
Masa molekularra | 645,314911 Da |
Erabilera | |
Rola | immunologic adjuvant (en) , Voltage-Gated Sodium Channel Agonists (en) eta Toxina |
Identifikatzaileak | |
InChlKey | XFSBVAOIAHNAPC-XTHSEXKGSA-N |
CAS zenbakia | 302-27-2 |
ChemSpider | 214292 |
PubChem | 245005 |
Reaxys | 74608 |
Gmelin | 2430 |
ChEMBL | CHEMBL1979562 |
RTECS zenbakia | AR5960000 |
ZVG | 510021 |
DSSTox zenbakia | AR5960000 |
EC zenbakia | 206-121-7 |
ECHA | 100.005.566 |
MeSH | D000157 |
KNApSAcK | C00001611 |
UNII | X8YN71D5WC |
KEGG | C06091 |
Akonitina irabelarraren hostoetan eta sustraietan dagoen alkaloide oso pozoitsua da, antzinatik ezaguna. Arnas giharrak geldiarazten ditu, eta heriotza ekartzen oso denbora gutxian.[1]
Lehen antipiretiko eta analgesiko moduan erabiltzen zuten, dosia ondo neurtzea zaila zen arren.[2]
Erreferentziak
[aldatu | aldatu iturburu kodea]Kanpo estekak
[aldatu | aldatu iturburu kodea]
Artikulu hau kimikari buruzko zirriborroa da. Wikipedia lagun dezakezu edukia osatuz. |